Začátek něčeho lepšího

3. září 2014 v 22:57 | Vera | 
No jo... nový blog... a že já už jich měla - a ani u jednoho nevydržela. ALE!!! - teď bych to vážně chtěla změnit. Člověk jde na vejšku většinou jednou v životě (nebo to tak aspoň vidí, když tam jde poprvé a připadá si jako totální mimoň), takže bych chtěla mít spoustu svých věcí pěkně uspořádaných, na jednom místě (a psát si deník pěkně ručně mě fakt nebaví!). Tak to aspoň zkusím...

Ještě před čtyřma měsícema jsem byla v takový nejistotě a stresu, že bych si za to teď nejradši nafackovala, ale... Znáte ty chvíle v životě, kdy nevíte, kam dřív skočit, co dřív udělat, k čemu se postavit čelem jako první, ale víte, že musíte (a opravdu musíte) udělat všechno, protože jinak se všechny vaše plány zhroutí jako ten otřepaný domečekem z karet?
Takže... měla jsem před sebou téměř celou maturitu, přijímačky na vejšku/y, shánění bytu potom, co bych se dostala na vejšku, postavení se čelem bývalé nejlepší kamarádce a sehnání si brigády na léto, což se ukázalo být stejně tak složité, jako přelezení Velké čínské zdi (ne, že bych to zkoušela...). Odměnou mi ale měla být vysněná dovolená v Maroku a později Paříž.
Zvládnout to... to byl vážně skoro nadlidský výkon! Jsem fakt nervák, a tak mi nakonec nezbylo nic jiného, než si nic nedělat z krásné čtyřky na maturitním vysvědčení a nepřijetí ze čtyř vejšek (ale to byla vážně moje chyba, protože jsem se na učení na přijímačky totálně vybodla - kdo by se učil, když tam vlastně ani nechce?!). Ale bohatě mi to vynahradilo krásné přijetí na mou vysněnou školu. Takže jsem se okamžitě vrhla na hledání bytu a kupodivu jsem měla štěstí! Moje éra nešťastných událostí se utnula příchodem Muhammada (BINGO - můj vysněný obor jsou Blízkovýchodní studia) a já se stěhuji do prvního bytu, kam jsem psala žádost. A najednou si ve městě, kam jezdím vlastně celý život (ačkoli jen k doktorům nebo na nákupy), připadám stašně cizí a netuším, jak zvládnu jezdit městskou hromadnou dopravou nebo jak stihnu dojet na druhý konec města do menzy, abych se vůbec najedla, protože moje kulinářské schopnosti nejsou nikterak slavné...
Teď, když mám za sebou předzápis (a zápis před sebou), už vím, že se v zimním semestru nestihnu naobědvat ve středu (což považuji za nejméně příjemnou věc) a v letním že sice budu mít dva dny v týdnu volné, ale zato se budu učit v sobotu. Ale, s porovnáním na gymplu, budu mít zatracené leháro - a to se přitom do školy tak těším!

A tak teď... jdu vymýšlet plány na víkend a na své stěhování, protože na svůj nový a snad lepší začátek hrozně těším!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vecne-zamilovana-naivistka vecne-zamilovana-naivistka | Web | 4. září 2014 v 23:54 | Reagovat

Tak povzbuzující a hezký článek :) Přeju ti teda hooodně štěstí do nového života :) Ať se splní všechna přání na nové vejšce a první sen v novém bytě taky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama